Přelétáte-li v noci nad africkým kontinentem, překvapí vás to, jak je „černý kontinent“ černý doslova. Letíte dlouhé hodiny a ani za jasného počasí dole nezahlédnete nejednou po dlouhé hodiny ani světýlko.
Ovšem to je výjimka. Pro nás v Evropě to rozhodně neplatí. Tady je svítících světel vždy až až. Protože tady jsme vyspělí či „vyspělí“ a žije to tu tak ve dne stejně jako v noci. Se vším, co to obnáší.
Abychom u nás my všichni mohli svítit, bylo tu postaveno různých elektráren habaděj. Máme tu elektrárny
– tepelné
– vodní
– atomové
– větrné
– solární
Možná bychom na to mohli být svým způsobem pyšní, jenže s tou hrdostí bych to zase až tak nepřeháněl. Protože nám tento pokrok přinesl i nejedno negativum.
– Navzdory snahám o minimalizaci škod nám tepelné elektrárny znečišťovaly, znečišťují a dozajista i budou znečišťovat ovzduší zplodinami a popílkem.
– Kvůli vodním elektrárnám vznikla nejedna velká vodní plocha, jež vyhnala původní obyvatele z jejich domovů, jež ovlivnila poměry panující v celé krajině, od počasí až po složení živočišných a rostlinných druhů, jež v okolí žijí.
– Atomové elektrárny nás zásobují radioaktivními odpady, jež vesměs není kam dát a kvůli kterým je dost a dost nepříjemností, jichž bude postupem času ještě přibývat. A pokud k tomu ještě vzpomeneme na Černobyl, co dodat?
– Větrné elektrárny prý jsou nepříjemné zvuky, jež vydávají.
– A solární panely zase vyžadují velké plochy, které pak mohou chybět někomu jinému.
S těmi zdroji elektřiny jsou prostě jenom trable. Jenže co si počít, když chceme svítit a zároveň se nechceme nechat vedlejšími efekty elektráren zdecimovat?
Cesta je vlastně jediná. Úspory elektrické energie. Které se týkají každého z nás, protože .
A tak bychom si měli pořizovat kvalitní typy osvětlení, nabízející nám při srovnatelné svítivosti daleko nižší spotřebu elektřiny. Už dnes jsou známé úsporné žárovky, jež lze používat prakticky kdekoliv, už dnes známe úsporné LED zářivky. Díky nimž si můžeme svítit ostošest a přitom se za sebe nemusíme stydět před matičkou přírodou, jež nám pro ně skýtá energii a jíž se za to neblaze odvděčujeme.
A teprve v takové chvíli se můžeme považovat za civilizované.
Categories: Nezařazené